Pindulína není pinda líná!

11. listopadu 2010 v 14:48 | Vít Karas
Pindulína je holka, která na sobě tvrdě maká! To nám hned na začátku vysvětlila Míša Strnad, spoluautorka scénáře Dokonalého světa na závěr přednášky o novém fenoménu, o kterém v té době právě natáčela dokument.
Jedná se prý o zcela seriózní odborný termín, o němž však do té doby nikdo z nás neslyšel, ale každý si jej zamiloval a od té doby hojně nadužíval J
Všichni jsme byli přesvědčeni, že jestli obohatíme slovník českého diváka o nějakou "hlášku", pak to budou dvě repliky: "Supíííííííš!" - což si vymyslela přímo Zuzulajda Norisajda, a "PINDULÍNA".
Sekvence pravidel pindulíny patřily při natáčení DS k mým nejoblíbenějším a se Zuzu a Ivou Pazderkovou jsme si na ní "zgustli".
Když Iva viděla, co stvořila za "monstrum", na chvíli se vyděsila, zda to nepřehnala a já už jí pak raději neukazoval další záběry, aby nezačala auto-cenzurovat, protože by to byla nesmírná škoda. Co myslíte? Řekl bych, že podala pindulínu naprosto brilantně.
Jestli si někdo z herců užíval natáčení DS jako nikdo jiný, pak to byl Filip Čapka. Vlastně pořád dokola fotil krásné polonahé slečny, v jednom kuse je líbal (náramně se mu hodila do krámu "výmluva", že George má být přece čuňas) a v tomhle dílu dokonce řídil Porsche! V příštím životě chci být hercem jako on J Málokdo ví, jak je Filip pohybově nadaný. Zatím neměl příležitost rozbalit své taneční kreace naplno, ale aspoň jsme začali jeho R´n´B nástupem do auta. Snad se chytne někdo další a nabídne mu pořádnou taneční roli - zasloužil by si ji.
Pracovat na šestém dílu bylo z hlediska množství ženského půvabu vážně radostí. Nejdřív natáčení modelky u George v ateliéru (měla chudák obavy, aby seriál neviděl její novomanžel), pak Jitka Čančarka a Lucia Hurajová v bazénku (navíc v obložení dalších slečen na lehátkách) a nakonec Zuza v kůži medvěda, řekl bych, že tolik šarmu a půvabu pohromadě už jsme pak v žádném dalším dílu DSka neměli a kupodivu se nikomu z filmařů najednou nechtělo domů a pracovní přesčasy nikdo neřešil... Ach, ti (my)muži…
Točit proměnu čtenářky v sexy dračici bylo naopak úmorné, až vyčerpávající. Ve finálním střihu se její "přerod" odehraje během pár vteřin, ale ve skutečnosti trvalo provedení všech kroků dlouhatánské hodiny.
Chudák Kája Pavlíček - konečně mohl ukázat svůj profesionální um a přišel zásek hned při první scéně.
Jeho postava vypráví, jak je důležité mít make up se správným odstínem, řekne: "Tenhle je ten váš," a začne na čtenářce pracovat. … A my sedíme u kontrolního monitoru… a najednou vidíme, jak je chudák paní oranžová a vypadá mnohem, mnohem hůř, než původně!
Stopnul jsem a vyběhl za Kájou, abych zjistil, co se stalo. Byl v tom nevinně - v DSku byl za herce, nikoliv za profesionála, a tak nerozhodoval o tom, co dostane do ruky za materiál. Takže mu naše maskérky OMYLEM podaly make up o mnoho odstínů tmavší. Kája už po pár tazích věděl, že je průšvih, ale nevěděl, zda si může dovolit stopnout záběr a tak poslušně plnil úkol až do hořkého konce.
Výsledkem bylo, že jsme museli herečku znovu odlíčit, znovu nalíčit tak, aby vypadala ošklivá a Kája ji pak musel znovu "vylepšovat", tentokrát tím správným make upem. A aby toho nebylo málo, tak dívka, co hrála kadeřnici, střihla omylem do paruky, jak neměla a milá herečka se šla znovu předělávat a my čekali a čekali a čas plynul a naše producentka Veronika Finková by si snad byla i roztrhla košili, kdyby nějakou měla.
A ještě jedna zajímavost k šestému dílu. Ten nespokojený manžel, který přijde do redakce reklamovat svou "předělanou" manželku, je Adam Vinklář - syn Josefa Vinkláře. Adam není hercem z povolání, viděl jsem jeho fotku na castingu a typově se mi seděl, tak jsem ho obsadil, bez znalosti jména, bez znalosti souvislostí. To, že je synem slavného českého herce, jsem zjistil vlastně až po natáčení. Adam o svém tatínkovi moc hezky mluvil a mrzelo ho, že už se na jeho roličku v Dokonalém světě tatínek nepodívá. Ale co my víme - třeba jo - třeba se dívá. Určitě.
Tak zase příště, tentokrát u dílu 12, protože dalších pět dílů režírovala Tereza Kopáčová.
Mějte se hezky.
Zdravím, Vít
 

Dokonalý svět – seriál, který má ducha!

7. října 2010 v 12:34 | Vít Karas
Jak jsem rád, že tenhle (pravdivý) slogan, mohu konečně vykřiknout a zároveň vrátit do děje oblíbence žen a dívek, ale i chlapců a mužů - Vojtu Dyka 
Byla by ho vážně škoda - Vojta je bezva herec a jak je vidět - ve své generaci zkrátka hvězda J Dlouho jsme přemýšleli, jak vlastně budeme s duchem Oskara hrát - jestli se bude moci dotýkat věcí, jestli opravdu existuje, nebo je to jen výplod fantazie naší Marie, nakonec je to od každého trochu, protože každý chtěl něco jiného J V každém případě jsme věděli, že způsobíme šok, když hned na začátku umře. A po pravdě mě moc bavilo sledovat spekulace diváků, co bude dál - než to NOVA sama propíchla, že se Vojta vrací. Mrzí mě to, byl by to parádní fór, když by se to diváci dozvěděli až přímo před televizí. Ale propagace musí být!
Scéna, kdy se Oskarův duch objeví poprvé, byla snad - ač se to nezdá - jedna z nejnáročnějších. Vymyslel jsem si totiž, že se Vojta bude pokaždé objevovat na jiném místě - střihem - bude se odrážet v zrcadlech a pak zas hned zmizí. Nacvičit vše tak, aby to vyšlo - ještě vůči kameře, která se hýbala - bylo vážně zdlouhavé a únavné. A Vojta navíc byl zas jen ve spodním prádle, natáčeli jsme v březnu, v ateliéru strašná zima…
Inu, užil si s námi, chlapec. Ale alespoň byl přirozeně mrtvolně bledý a nemuseli jsme ho příliš "maskovat". Škoda jen, že kvůli stopáži zmizely ze scény právě některé fragmenty jeho přesunování po bytě.
Na Slovensku přece všichni jezdí na koni! Asi na tom něco bude, protože Evička Sakálová, naše milá Marie, na koni opravdu jezdit umí a Andrea Kerestešová rovněž - jak ovšem sami vidíte 
Moc mě mrzí, že z finálního sestřihu zmizela scéna ze stájí, ve které se Jitka Čvančarová pere s Andreou Kerestešovou a na záda jí přitom skáče žokej Petr Koza, aby nebohou modelku před rozlícenou ředitelkou módy bránil.

Michelle se totiž vždycky ohnala a žokej se krásně rozplácl o zem a zas se po ní sápal zpátky nahoru. Ale podle dramaturgů byla rvačka už moc - báli se, že by Michelle vypadala příliš zle, tak tam nakonec není. Nu co, takový už je život.

Mimochodem - Andrea Kerestešová byla vedle Evy Sakálové druhou finalistkou na roli Marie, takže bylo milé mít je před kamerou obě najednou.

Jestli jsme měli problémy s chlapečkem, tak holčičku Agátku jsme milovali všichni - bez výjimky. Ona je tak neuvěřitelně přirozená, talentovaná a bezproblémová. Pochází z herecké rodiny - její tatínek - Karel Zima si u nás zahrál policistu a když byl na place, byl velký problém točit, protože ze sebe chrlil jeden vtip za druhým a my se jen smáli a chtěli poslouchat dál a dál a dál! Až přišel vedoucí výroby a bylo po ptákách. A Agátka bude rozhodně po něm. Má ještě mladšího bráchu Honzíka a ten se nám pak náramně hodil. Vystřídal nám totiž původního chlapečka - ale o tom jsem už mluvil posledně.

Bylo báječné tyhle dvě malé děcka sledovat, protože se ničeho nebála, byla přirozená, radostná, žádný mindrák, žádný stres, jejich rodiče je musí mít moc rádi a vychovávají je na jedničku s hvězdičkou!

Se scénou, kdy Michelle předělává Kruťandu, jsem měl problém ve scénáři. Připadala mi dlouhá, nudná… když jsem ji pak natáčel, ještě pořád se mi nezdála. Až naši kluci šikovní rekvizitářští strčili do kabelky vibrující kartáček… a rázem přišla zcela nečekaná pointa J Inu, režisér se musí obklopit správnými lidmi. Jsem rád, že jsem je potkal - mockrát nám zachránili kejhák. Ale o tom víc až v šestém dílu.

A ještě se vrátím do baru - čas báječné Ivy Pazderkové přijde až v příštím díle, já se vrátím k jiné postavě a ke 4.dílu.

Je to "provozní" baru K.U., ve kterém Iveta pracuje. Poprvé v životě jsem se totiž rozhodl obsadit kamaráda. Udělal jsem to z hecu, protože Honza machroval, že na hraní přece vůbec nic není. Typově mi tam seděl, tak jsem si řekl - no… ukecanej je dost, s lidmi jedná pořád, nebojí se, chce hrát… tak jo! (Mimochodem - Honza je šlechtic - je potomkem Jana z Mathy, jehož socha krášlí Karlův most!)

Honza přišel na plac a jak to tak bývá, dostal příííšernou trému ze Zuzany Norisové a Ivy Pazderkové. Do toho dalších čtyřicet lidí okolo a všichni čekali, až odříká a zahraje svůj text. A Honza se pořád zarážel, koktal, zapomínal - inu klasika.

V duchu jsem se proklínal a říkal si, že už NIKDY nezopakuju takovou volovinu. No nic, zkoušeli jsme tu scénu asi desetkrát nanečisto, museli jsme začít točit a já přemýšlel, jak obraz, který jsem chtěl natočit na dva záběry, budu muset kvůli kamarádovi "rozstříhat" do více záběrů, abych z něj věty vůbec vydoloval.

Zavelel jsem - KAMERA - AKCE! A Honza najednou jako vyměněný - Řekl vše, co měl, šel tam, kam měl - na jedničku! Byl jsem v šoku. Všichni byli v šoku. Podruhé jsme tu scénu už radši nejeli a Honza se teď proto na mě do dnes vytahuje, že to celé byl jen fór, že to SAMOZŘEJMĚ uměl a že mě chtěl jen znervóznit… Kamarád...

Tak už "šestky" zas napočtenou.
Zdravím, Vít

Tak jsme se s paní Maciuchovou přeci jen potkali…

5. října 2010 v 13:16 | Vít Karas
Když jsme na úplném začátku, dlouho předtím, než se projekt Dokonalého světa opravdu rozběhl, diskutovali nad jeho obsazením, zvažovali jsme pro roli Alžběty i paní Hanu Maciuchovou.
Byla však pracovně vytížená, a my pozvali Janu Hlaváčovou. Věřte mi, že jsem pak už nikdy nelitoval. Mockrát jsem se přesvědčil o tom, jak skvělou volbou pro roli Alžběty byla! Jana je prostě báječná a jedinečná. A moc si cením (mimo spousty jiných věcí, pro které ji mám rád a vážím si jí), že se nikdy neurazila, přestože věděla o tom, že jsem její roli původně nabízel někomu jinému.

Nicméně - jakmile se později ve scénáři objevila "první dáma", byla to výborná příležitost, jak se s paní Maciuchovou nakonec přeci jen potkat. Paní Hana propůjčila té roli nesmírné kouzlo, šarm a hloubku. A byla JEDINÁ!!!!, kdo platil na našeho milého chlapečka Toníka!!!! Ten z ní byl úplně paf a dělal vše, co řekla, a nezaplakal a nezaplakal! Scéna rozhovoru s Terezou Brodskou, kdy si Toník hraje v pozadí s balónem, je krásnou ukázkou herecké pohotovosti a smyslu pro improvizaci od obou aktérek. Kdyby nebyly tak dobré herečky, nikdy by nevyšla tak lehce a půvabně. Byl to magický okamžik. Do dnes na něj velmi rád vzpomínám.

Asi jste si všimli, že má paní Maciuchová při scéně focení první dámy v jednu chvíli jiný kostým.
Původně totiž byla scéna delší. První dáma měla dělat drahoty a odmítnout převléci se. Při samotném focení pak měla působit ztuhle. Marie a Michelle však měly připravený záložní plán - překvapily první dámu její dcerou a pak už šlo vše jak po másle. První dáma byla rázem svolná převléci se a začala se usmívat. Scéna však byla příliš zdlouhavá, takže jsme ji museli zkrátit.

A ještě jeden lapsus s kostýmem první dámy pro ty z vás, kdo se rádi zabývají těmito detaily J Všimněte si, jakou barvu má její sáčko na finální fotografii, kterou jí přinese Michelle "na hrad" a porovnejte ji s barvou při focení… Inu - když se daří, tak se daří!

Jak už jsem naznačil, čtvrtým dílem jsme si definitivně rozkmotřili našeho filmového chlapečka Toníka. Martin Pechlát měl za úkol krmit ho jogurtem a chlapeček patrně jogurt nerad. A začal nám plakat. A už nepřestal. I když se před ním Martin dušoval, že jíst jogurt nemusí, že mu bude držet lžičku jen před pusinkou, nevěřil. Pořád plakal. Usedavě a hořce.

Všimněte si záběru, kdy se Tereza vrací z ložnice a Martin je zády ke kameře. Mluví na Toníka… ale na židli v tu chvíli už nikdo není. Chlapeček totiž plakal tak, že jsme ho museli poslat domů, jinak bychom scénu nenatočili. Záběr, kdy ho Agátka přiveze v kočárku a lišácky hlásí Tereze, že "má černýho Petra a nemusí do školky", jsme pak natočili zvlášť o několik dní později a byl to, tuším, poslední chlapečkův herecký záchvěv v seriálu.

On si totiž v hlavičce spojil filmový ateliér s jogurtem a kdykoliv přijel, začal plakat. Odnesli jsme ho ven, chlapeček přestal. Vstoupili jsme s ním zpět - chlapeček začal. Nezbývalo nám, než ho vyměnit a dál už netrápit jak jeho, tak nás. Při natáčení čtvrtého dílu jsem také provedl vylomeninu já sám - poprvé v životě utíkal z natáčení!

Normálně většinou prchají herci - hrají totiž večerní představení. Takže přijde asistent, řekne, že máte tolik a tolik času, abyste natočil tolik a tolik scén, protože v tu a tu hodinu vám herec bez pardonu zmizí, ať to máte "v kufru", nebo ne, i kdybyste se třeba na hlavu stavěl. Také se stane, že za vámi přijde producent, poklepe na rameno a předtím, než si začne trhat košili, zkusí vám nejprve jemně naznačit, že "se s tím moc patláte a nestihnete to!" A pak vám začnou z natáčení utíkat lidé ze štábu, protože už je "přesčas" a všichni toho mají dost a nepřinutíte je zůstat ani penězi. Tentokrát "bral roha" režisér, protože mu letělo letadlo… Bylo to při natáčení nočních scén na lodi, kam pozve David Marii na večeři.

(Odbočka: Eva Sakálová jedla ústřice opravdu poprvé v životě, takže její reakce jsou naprosto autentické. Navíc jich musela sníst vážně hodně, neboť jsme záběr točili několikrát. A Saša zrovna tak. Když "padl" druhý podnos ústřic, ozval se někdo ze štábu, že je to vlastně docela nebezpečné sníst jich tolik najednou, že by mohli dostat otravu… No…stále žijí, tak to asi nebude tak hrozné.)

Ale zpět k letadlu. Točili jsme celou noc, blížilo se ráno, kameraman Pavel Berkovič krásně zasvěcoval scénu dialogu Kruťandy a Davida nad jídelními lístky a mě začalo polévat horko. Poprvé při natáčení jsem totiž zariskoval a zakoupil last minute do Milána, města módy - ze studijních důvodů, pochopitelně J. Propočítával jsem všechno dopředu a vycházelo mi, že odjedu včas, bez problémů. Inu - nezkušený režisér, který neví, že když se něco může při natáčení pokazit, tak se to pokazí.

Scénu hovoru Davida a Vandy jsem už pak režíroval s kufrem v ruce, po posledním Vandině slovu jsem za běhu zakřičel STOP a vrhl se do připraveného auta, které se mnou prosvištělo ulicemi města (cestou jsem psal omluvné smsky Sašovi a hlavně Vandě, která celou noc trpělivě čekala jen na tuhle jedinou scénu), nabrali jsme mou bývalou přítelkyni a na poslední chvíli stanuli na letišti… Kde jsme zjistili, že nikam neletíme, protože platba z mého účtu nestačila dorazit včas, takže se letenky anulovaly… Inu, když se daří, tak se daří, jak jsem již prve podotknul.

Nakonec jsme přeci jen odletěli, takže happy end, jak se na správný hollywoodský spektákl sluší.
 


Naše milé „Gossipky“ nastupují!

21. září 2010 v 16:21 | Vít Karas
Naše milé "Gossipky" nastupují!
Hned první scéna třetího dílu patří našim třem nerozlučným drbnám, které získávají v nových dílech stále více prostoru.
Není divu - zahrály své "pipiny" totiž DOKONALE.
Kristýnka Lukešová, kterou si možná pamatujete z filmu "Jedna ruka netleská", k nám do seriálu nejdřív vůbec nechtěla. Když jsme se totiž potkali na první kamerové zkoušce, vůbec nám spolu to domlouvání "herečka - režisér" nešlo. Prostě jsme se nějak komunikačně nepotkávali.
Kristýnka z toho byla rozpačitá, já nejdřív taky, ale pak jsem o ni začal bojovat, protože jsem byl přesvědčen, že to zvládneme a že recepční NATÁLII MUSÍ hrát jenom ona!
Zaplať Pánbůh, že se nakonec nechala ukecat.
Původně jsme o existenci dalších dvou "drben" neuvažovali. Vznikly jako spontánní nápad uprostřed práce nad scénáři.
S Bárou Polákovou jsme se setkali ještě na DAMU, znal jsem ji a věděl, že je skvělá herečka, která si ze sebe umí udělat neuvěřitelnou legraci a pořádně se shodit, Bára ale právě dokončovala svou Diplomovou práci na téma "Herci a TV seriály", kde se zamýšlela nad úrovní současné seriálové tvorby a případnou účastí - neúčastí herce v nich.
Takže jsem ji také musel prosit a přemlouvat, že přeci TV seriál není vůbec špatný žánr, pokud se dělá dobře, na úrovni a poctivě.
Bára nakonec svolila, když zjistila, že si občas zahraje i se svou pedagožkou z DAMU - s Janou Hlaváčovou.
No a o Nikol Moravcové teď ví kde kdo, ale MY ji objevili jako první J.
Původně hrála v PILOTU jen jednu z šílených uchazeček o místo asistentky módy, kterou se nakonec stala Marie.
Nikol je ale tak báječný živel, tak báječně trhlá osůbka, že mi bylo líto, abychom o ni přišli jen jednou epizodou, a přijal jsem ji do týmu "Gossipek".
Kristýna s Bárou jí hodně pomáhaly a Nikol se rychle šplhala herecky vzhůru.
Uvidíme, kde až skončí.

Modelky nahoře bez, to byla taky kapitola sama o sobě.
Najít holčiny, kterým už bude víc, než patnáct, aby vypadaly, jako že jim je míň než patnáct, aby byly modelky a navíc se nestyděly svléknout se před celým národem… no… to byl teda ořech.
Nakonec jsme je našly.
Tedy… původně se měla svlékat jen jedna.
Přišel den dé, hodina há, minuta em… jedna z našich modelek se měla svléknout před celou diskotékou a filmovým štábem a… sekla se, že ne - prostě KLA-SI-KA.
Vypila pár panáků, uvolnila se a že půjdeme na to.
V tom se ke mně přitočila i druhá modelka a že jestli jí přidáme, tak se klidně svlékne taky. NOOO!!!!
TO BYLO RADOSTI NA STARÉM BĚLIDLE.
Holky dostaly zaplaceno víc, obě se posilnily a my začali natáčet.
A holky pak byly už tak rozjeté a v takové ráži, že jsme je pak museli přemlouvat, ať si ta trička zase obléknou, protože ten záběr musíme sjet znova.
Inu… co Vám mám povídat, práce u filmu je někdy vážně náročná… .

Pro třetí díl byla, oproti ostatním dílům, natočena spousta scén, které jsme nakonec museli vypustit kvůli celkové stopáži.
Takže už patrně nikdo nikdy neuvidí, jak jde Alžběta s Marií ukecávat bulvárního fotografa Vodičku a hlavně jeho manželku. Alžběta totiž vymyslela geniální fintu - přišla za paní Vodičkovou (skvělá Marika Procházková, bohužel neuvidíte), oblékla ji do luxusních modelů a předala letenky do Milána na módní přehlídku od Gucciho - že prej to je dárek k výročí svatby od Vodičky.
Pak se setkala s Vodičkou, ať vrátí fotky, jinak bude mít doma průůůůůser.
Vodička se jí vysmál a zavolal domů manželce, že se stala chyba a do žádnýho Milána se nejede… a jak myslíte, že asi reagovala paní Vodičková??
Inu, Vodička pak nechal fotografie Alžbětě a Marii a bylo vymalováno.
Už od prvního scénáře se nám tyhle scény líbily, natočili jsme je, ale nakonec ustoupily jiným - scénám, podporujícím linku Michelle. Řešení s fotografiemi tedy nakonec připadlo na její hlavu.

Několik opravdu povedených scén také bohužel vypadlo z pohřbu Oskara.
Líto mi bylo zejména našich Gossipek, které před samotným obřadem stíraly z jedné z nich mrtvolný make-up, protože se přece řeklo, že se půjde za "mrtvé nevěsty". Další měla namalovanou na tváři jizvu a třetí už ani nevím, každopádně to byla fakt vtipná scéna.

A jestlipak víte, kdo je náš Elton John? No…? Pozná ho někdo? Napovím - Jana Stryková - produkční Vanda - říká: "V Praze nenajdeš lepšího…" A…a…a…? Fanoušci kapely OLYMPIC už jistě vědí, že?
Při jeho vystoupení jsme se taky pěkně zapotili.
Nešťastnou náhodou totiž dostal (ne ne ne - neprozradím, kdo - jen si pátrejte sami) verzi písně s původním textem a při natáčení pak zněla upravená verze pro pohřeb princezny Diany. Text je více méně stejný, až na pár slov. Ale náš "Elton" se cuknul, že to teda ne, že nebude před celým národem za amatéra.
Tak jsme čekali na tu správnou verzi… ale nakonec to všechno dobře dopadlo… jak taky jinak.

Tak se mějte hezky a dívejte se dál.
Snad se Vám to bude líbit čím dál víc.

Zdravím, Vít

Tak nám ti tvůrci hnusní zabili Oskárka!

20. září 2010 v 16:19 | Vít Karas
Druhý a třetí díl za námi a já se omlouvám za výpadek.
To, že se zvedne vlna nevole, to že budou mnozí diváci v šoku ze smrti Oskara, jsme čekali a po pravdě jsme v to i doufali.
Vše je součástí plánu, přátelé milí , víc k tomu neřeknu.

Ale hezky popořadě - druhý díl:

Při natáčení vládne často mezi jednotlivými záběry "na place" šrumec: všichni spolu potřebují mluvit, překřikují se, prostě mraveniště.
Když se Juraj Kukura objevil první den na place, vše ztichlo a mně bylo jasné, že jsem panovačného, cholerického, arogantního vládce DOKONALÉHO SVĚTA vybral správně.
Juraj se sice ve druhém díle uvedl dosti "křiklavě" a "padoušsky", ale věřte mi, že s přibývajícími díly ho budete mít stále radši, jako my ostatní. Juraj byl bezvadný kumpán, vždy připravený a neustále přemýšlející o své roli. Před každou scénou přinesl spoustu nápadů, jak svého Maxu vylepšit a často nás všechny rozesmál při "ostrých fórech", které nikdo nečekal. Spoustu z nich jsem mu jich pak, bohužel, musel vystřihnout kvůli stopáži, některé už byly přeci jen "tů mač", ale přesto jich tam ještě dost zbylo.
Opakovaně jsem se ptal sám sebe, proč jen není více obsazován v komediích, protože má opravdu jedinečný smysl pro humor.
Ve druhém díle křičí: "VODU!!" Sám si pak v celém seriálu hledal další a další varianty na toto téma a pointoval jimi mnohé situace. Podle mne tím svého Vladimíra Maxu dosti "polidštil".
Mnozí herci se jej dokonce na začátku vážně báli (přišel jako poslední dílek ansámblu - ostatní se znali už z natáčení PILOTU) - Vanda Hybnerová by mohla vyprávět - ale právě její vztah k obdivovanému šéfovi se vyvíjel jak ve scénářích, tak v osobním setkávání, a pak už si natáčení s Jurajem Kukurou užívala.

Když už jsme u toho - jestli někdo ve druhém díle stojí rozhodně za zmínku, tak je to právě Vanda Hybnerová. Druhý díl je její velké sólo - byla vážně "Krutááá".

No a chlapeček TONÍK - synáček Andrey a Pavla - nám natáčení tímhle dílem začínal parádně "zavařovat".
Točili jsme scénu, kdy Andrea (Tereza Brodská) přichází po práci domů a najde Toníka, jak si hraje se psy.
Dle scénáře je měl Toník objímat a válet se s nimi po podlaze a dlabat psí granule. Byli jsme ujištěni, že chlapeček se psů nebojí, že to nebude problém. Jenže klučina nám přijel a spustil příííšerný hysterák. A to jsme mu vybrali ta nejroztomilejší štěňátka v celém vesmíru! Ten večer jsem vážně myslel, že natáčení budu muset poprvé v životě zrušit, protože se chlapeček ne a ne utišit. Tereza Brodská, která byla chudák nachlazená, stála venku v zimě v dešti (což není na kameru vidět) a trpělivě čekala, až
na ni přijde řada. Byl to těžký večer, ale nakonec to dobře dopadlo.
Chlapečkovi se však účast v seriálu začala krátit…

A Oskarova smrt?
Chudák Vojta Dyk si taky užil. Ležel nahý (skoro) ve studené vaně v ledovém ateliéru, patlali jsme po něm "zvratky", což byla kombinace ovesné kaše a bůhví čeho ještě, Vojta ji dokonce i trochu pojedl do pusy, aby bylo vše autentické, a pak už musel hodinu čekat, než se záběr povede.
Začínali jsme totiž na velkém detailu jeho očí, a i když se Vojta snažil sebevíc, při odjezdu kamery se mu rozšiřovaly a zužovaly čočky - to prostě neovlivníte.
Proto mu hned na začátku záběru obrací policista hlavu od kamery a bylo vymalováno.
Policisté byli autentičtí, mimochodem.

No a teď už jen odpovědi na Vaše otázky:

Co se týče autogramů, netuším - patrně by bylo nejlepší obrátit se na fankluby herců tady na netu. Možná NOVA přichystá nějakou autogramiádu, ale to je spíš na ní, do toho nevidím.
A máte pravdu - hrál jsem v seriálu REDAKCE padoucha Filipa. Nicméně bylo to "náhodou" - daleko líp se cítím za kamerou. A taky to bylo jen na chvilku, protože jsem si přerazil stehenní kost a bylo po hraní.

Tak se zatím mějte hezky.
Těší mě, že se Vám seriál líbí.
Zdravím a těším se příště, Vít

Tak nám to konečně začalo – Dokonalý svět je venku!

6. září 2010 v 13:41 | Vít Karas
Domluvili jsme se s NOVOU, že zavzpomínám na každý díl a napíšu pár řádek o jeho natáčení. První díl je na každém seriálu ten nejtěžší. Oproti těm dalším je totiž poněkud atypický: Musíte totiž představit všechny důležité postavy (my jich máme asi třináct), přiblížit divákovi nezvyklé prostředí a k tomu všemu se ještě pokusit odvyprávět zajímavý příběh, aby si vás chtěl příští týden pustit zas.
No… uvidíme

Pro nás byl první díl těžký ještě z jiného důvodu. Téměř celý jsme jej totiž museli natočit dvakrát.

NOVA před tím, než schválí jakýkoliv seriál do výroby, natočí "Pilotní díl". Na něm si vyzkouší, zda se líbí a má smysl investovat do všech šestnácti dílů.

Při natáčení PILOTA ale nedostanete tolik peněz, abyste mohli postavit celou dekoraci v ateliéru přesně tak, jak zamýšlíte, takže hledáte prostor vaší představě nejbližší, avšak vůbec ne ideální.
Herci, které oslovíte, mají jiné účesy, než které potřebujete (nebo třeba vousy, které nepotřebujete), ale nemohou se ostříhat, protože jsou vázáni jinde.
S některými herci se nedomluvíte na další spolupráci a musíte je přeobsadit.

Takhle vznikne spousta "nedokonalostí" a když pak konečně dostanete "zelenou", musíte vše přetočit. Do toho se ale nikomu nechce, je to hrozná otrava. Poprvé totiž vznikne spousta skvělých momentů a vy se bojíte, že znova už se kouzlo okamžiku nemusí opakovat. A taky už v sobě nemáte tu přirozenou dravost dokázat něco, co už jste jednou předtím zvládli - chcete další, novou výzvu!
S tím vším jsme se museli poprat a zakousnout se do prvního dílu z čerstva, jako by žádný PILOT neexistoval. S odstupem času, při porovnání některých scén, musím říct, že se nám ta "přetáčka" přeci jen vyplatila, i když jsme prve prskali.

A teď už k zajímavostem prvního dílu:

Přeci jen jsme z PILOTU některé scény použili. Úvod, kdy ALŽBĚTA prochází Pařížskou ulicí do své oblíbené kavárny (možná vám to připadá jako nic, ale věřte, že celá ta sekvence trvala natočit půl dne).

Použili jsme i obě večerní scény ve fotografickém ateliéru čuňase GEORGE. Tenkrát jsme nestíhali a Filip Čapka už měl být dávno v divadle. Situaci, kdy se mu v klíně ocitne nejdřív horoucí čaj a pak tuna ledu zahrál napoprvé a pelášil pryč, protože na opakování fakt nebyl čas. Říkali jsme si, že když to nedopadne dobře, přetočíme scénu jindy. Nakonec ale nebylo třeba, protože Jirka (i všichni ostatní) zvládli svou práci na jedničku.

Zároveň je třeba říct, že mezi oběma natáčeními uplynulo cca 5 měsíců, takže bylo potřeba pohlídat, aby nám herci v "nových" scénách vypadali pokud možno stejně jako v těch "starých".
U Zuzulajdy Norisajdy se nám to až tak nepovedlo - měla totiž za sebou pořad "Když hvězdy tančí" a nevím jak vy, ale my ve střižně si všimli, že se z ní vytrénovala ještě větší šťabajzna, než předtím. J

Scény focení módy na letišti nahradily původní focení s cadillacem u vypuštěného bazénu. Producenti chtěli atrakci a letadla jí bezpochyby byla. Jenže letiště bylo celý den v běžném provozu, takže jsme co chvíli museli zastavovat natáčení kvůli odlétajícím a přilétajícím strojům. Přitom jsme na tolik scén měli jediný den bez možnosti návratu, takže nervy tekly, herci odcházeli, ale ve střižně nakonec všechno dobře dopadlo a z mnohého jsme se úspěšně "vylhali".

Mám rád, když se v malých roličkách mohou objevit mí spolupracovníci ze štábu, takže prodavač v novinovém stánku je náš lokační (hledá vhodná místa na natáčení) Petr Kalina.
Stejně tak si všimněte hospodského s vypouklým teřichem v podniku, kde se GEORGE setká s MARIÍ a IVETOU po jejím neúspěšném konkurzu na módní asistentku. Ten hospodský je můj pomocný režisér Martin Bárta a když budete opravdu pozorní, všimnete si, že v seriálu hraje ještě minimálně dvakrát (hledejte, pátrejte, třeba si i zasoutěžíme). J

S chlapečkem ANDREY a PAVLA jsme si taky užili. Původní chlapeček v PILOTU nám stále plakal (Jeho otcem byl náš vedoucí výroby - tedy člověk, co vás stále pohání kupředu, abyste stihli denní plán. Tenkrát celé natáčení stálo a on ani nemohl pořádně zuřit alá "Kde kdo takový dítě prosim vás našel!", neboť nám svou ratolest pyšně "dohodil" právě on sám.). Při přetáčce jsme se tedy rozhodli, že budeme mít "na place" první den připravené chlapečky rovnou dva, každou scénu natočíme s oběma a roli "vyhraje" ten, který se nerozpláče. Po první scéně bylo jasno - jeden chlapeček plakal, druhý byl zcela báječný! Dál jsme tedy natáčeli jenom s ním, šťastni, že máme veselé, bezproblémové dítě. Jenže jsme se přepočítali…. ale o tom až příště.

Jestli při natáčení existuje největší problém, pak je to váš věčný souboj s časem. I při "bezproblémovém" natáčení vám ho vždy trocha chybí, co teprve, když se však něco po…kazí.
Jako při natáčení rodinného oběda v čínské restauraci, kde na nás majitel zapomněl (nebo neporozuměl) a my všichni čekali přes dvě hodiny venku, než se nám ho podařilo telefonem probudit a přimět, aby otevřel. Tentokrát se však zkušenosti z PILOTU zúročily, neboť všichni už měli tuto scénu nacvičenou - herci i štáb. Takže se nám podařilo dvouhodinové zpoždění "vymazat" a skončili jsme přesně v tom čase, který byl určen v našich dispozicích.

Tak to je dnes vše, co se mi - po roce - podařilo "vyšťourat" z paměti.
Příští týden se třeba potkáme zas.
Jestli máte nějaké dotazy, pokusím se je zodpovědět.
Mějte se hezky!
Zdravím, Vít

Kam dál